K Býčí skále se váže mnoho pověstí a legend. Zároveň je tato jeskyně dodnes dějištěm mnoha záhad a místem zajímavých objevů. Jedním z nejčerstvějších nálezů, o který se zasloužil hanácký archeolog a emeritní profesor Univerzity v Tubingenu Alois Budka, je úlomek plastiky vytesané z mamutího klu, která dostala pojmenování „Býčí muž“. Jedná se o jednu z nejstarších ukázek figurativního umění pravěkých tvůrců. „Plastiky mají obrovský význam,“ tvrdí britský archeolog Clive Gamble z University of Southampton. „Znázorňují člověka a zvířata jen napůl realisticky. Tehdejší člověk byl na přechodu od výhradně reálného vnímání světa k vnímání imaginativnímu.“

Kdo je autorem oněch uměleckých děl – zda předchůdci dnešních lidí Homo sapiens nebo nebo domorodí neandrtálci- se zatím nepodařilo vědcům jednoznačně určit. Ale ať už je zmíněná plastika výsledkem uměleckých ambicí kterékoliv vývojové skupiny, podstatná je skutečnost, že soška Býčího muže z mamutoviny oplývá prokazatelnou magickou silou a skrývá významné poselství určené budoucím generacím. Analýzy nalezeného úlomku ukázaly, že plastika Býčího muže byla zničena v době železné, během Halštatského pohřbu, čímž naděje na nalezení dalších částí této jedinečné plastiky byly zmařeny.

S novou nadějí přišel až tatarský vědec Timeon Buduščnikov z Institutu pro časoprostorovou translokaci, který v březnu tohoto roku na celosvětové konferenci věnované nejnovějším metodám přesunu do prehistorických dob starších 30 000 let, prezentoval Paleoport – zařízení umožňující teleportování až 20 osob současně, do libovolné doby pravěké s přesností 100 let a intervalem pobytu v časové smyčce až 2 hodiny. Sdružení pro záchranu „Býčího muže“ nyní hledá tým odvážných dobrovolníků, který by se zúčastnil prvního experimentálního teleportu do doby železné, a to přímo v jeskyni Býčí skála. Jejich úkolem bude překazit zničení plastiky „Býčího muže“ v průběhu tajemného halštatského pohřbu a přinést její poselství pro dnešek.